Celkem 157 dětí prošlo trasu dlouhou necelé 2 km v hradeckých lesích.Chci se vyhnout subjektivnímu popisu, ale to zas nepůjde. Mám radost, že se tolik dětí dostalo v sobotu do lesa. Některé se snad poprvé v životě spálily kopřivou. Jedna maminka měla blesky v očích, když se její dítě blížilo kaluži. Někdo to pojal jako procházku za poznávám broučků a rostlin, jiný zase jako honbu od jednoho stanoviště k druhému. Děkuji opět našim partnerům a všem dobrovolníkům, kteří se na akci podíleli. Bez těchto lidí, by se akce neuskutečnila. PS: Poník je už hodně starý a i přes veškerou péči ztrácí na váze. Další cesty se už asi nedočká. Původně jsem ho nechtěla nikde nevystavovat, ale pak přišla otázka - až budu stará, taky mě někam zavřou, aby nikdo neviděl jak vypadám? Téměř všechny dětičky si ho hladily, a tak svůj úkol splnil:)